Tinenghir a soutěsky Todra

Ideální pro procházku nebo výlet v marocké přírodě


24.9.2010 Pátek
Ouarzazat - Tinenghir


Tak jsme už týden v Maroku a zatím živi a celkem zdrávi. Dnes máme v plánu přejezd do Tineghiru, což je malé městečko blízko přírodní památky - soutěsek Todra. Vstávali jsme v 7, kdy ještě není tak horko a že zkusíme kolem kasbahu (hradu) procházku k přehradě. Zjišťujeme ale, že ta je daleko, tak se necháme vlákat na prohlídku kasbahu (po 20 dh), který je v UNESCO. Ovšem prohlídka je zase marocky odfláklá a bez průvodce (kterých tady je ale požehnaně) snad ani nemá smysl - jen spletité chodby s prázdnými místnostmi bez jediného popisku čehokoli.

Kasbah (pevnost) ve Varzázatu - památka UNESCO
Kasbah (pevnost) ve Varzázatu - památka UNESCO


Zase začíná být horko, tak se jdeme sbalit na hotel a ještě si dát sprchu. Pak už jen nákup jídla na oběd (Lída zůstává u suché placky) a zákusku a jdeme na nádraží CTM, kde čekáme na autobus do Tinerhíru - ještě s pár turisty a několika místními. Okolí cesty je ze začátku zajímavé s kasbami, později se hammad (kamenitá poušť) omrzí. Zde se poprvé stává, že autobus CTM zastavuje i v některých menších městečkách, je jich ale do pěti za celou cestu, takže to nevadí.

Tineghir na nás nezapůsobil nejlepším dojmem. Okamžitě po výstupu z autobusu jsme se stali štvanou zvěří nadháněčů. Pasažéři CTM jsou asi obvykle dobrým zdrojem příjmů a vzhledem k tomu, že už je po sezóně a z autobusu jsme vystoupili jediní turisté, tak se na nás sesypali a jakmile jsme někoho setřásli, tak se objevil nějaký nový. Někteří se nenechali setřást ani opakovaným ujišťováním, že o jejich služby nestojíme, takže jsme už byli opravdu protivní. Navíc jsme nemohli najít pořádný hotel - prošli jsme 3 pod psa, ale když jsme se už začali vzdávat, tak jsme natrefili na (asi už poslední v Tineghiru) příjemný hotel s názvem Imlněco Oasis - s milou a anglicky mluvící obsluhou, takže nám spadl kámen ze srdce.

Recepční nám poradil, že na soutěsky Todra (17 km odtud) se dá jet ráno levněji hromadným taxíkem, nebo i odpoledne, ale dráž samostatným taxíkem. Další den jsme měli namířeno k poušti, kam jel bus v 8:30, nebo pak až odpoledne. Nechtěli jsme v poušti bloudit za tmy, tak jsme se rozhodli zajet do soutěsek ještě teď odpoledne, protože bylo kolem 16 h. Vyzbrojeni radou recepčního, že po nás budou chtít 100-120 dh jsme přišli na stanoviště grand taxi a začali smlouvat s místním kápem - chtěli jsme zpáteční jízdu s dvouhodinovou návštěvou a začali jsme na 70ti dh, on že pod 200 rozhodně nejde. Po chvíli dohadování jsme skončili na 100 dh s jeho komentářem, že jsme asi chudí studenti. Myšlenka, že mně někdo tipuje na studenta se mně zalíbila a při dalších smlouváních jsem tento argument hojně používal. Dostal nás na starosti taxikář - obrovský černoch, jak z filmu Zelná míle. Neuměl anglicky, ale po cestě po rozbořené silnici jsme se nakonec domluvili, že 18:30 si dáme sraz u vstupu. Tedy aspoň jsme doufali, že jsme se pochopili - nebyli jsme si jistí, jestli vůbec uměl hodiny, ale ukázali jsme mu na ciferníku jeho hodinek, kde má být velká a kde malá rafička.

Oázy po cestě k soutěskám Todra
Oázy po cestě k soutěskám Todra


Oázy po cestě k soutěskám Todra
Oázy po cestě k soutěskám Todra


Soutěsky jsou krásné přírodní úkazy, prý až 100 m hluboké, přičemž se prochází korytem říčky. Ta se nedávno rozvodnila a strhla mosty, takže se právě opravovaly. Protože jsme neměli moc času - v 18:30 už je slušná tma, tak jsme šli odhadem 2-3 km soutěskou po cestě, zpátky potom částečně korytem říčky. Výhodou byla absence skoro jakýchkoli turistů, nevýhodou, že už bylo trochu šero a skály nevrhaly ty správné fotogenické stíny jako dopoledne, ale stejně bylo zataženo. V 18:30 jsme se vrátili ke vstupu, kde jsme už po tmě čekali na našeho domluveného taxikáře za nabízení drahých taxíků od místních. Taxík přijel s 20timinutovou sekerou a ještě s jiným taxikářem, který pro jistotu taky neuměl anglicky, takže to byl zážitek. Naštěstí nám rukama a nohama popsal, že přijel místo obrovského černocha a poté ještě pro jistotu odlovil nějakého domorodce, který trochu mluvil anglicky a ujistil nás přes něj, že je to opravdu správné taxi. Ještě že je v Maroku zvykem platit celkovou cenu až na konci, jinak bychom ve strašidelné soutěsce po tmě, daleko od civilizace začali být nervóznější.

Procházka soutěskami Todra
Procházka soutěskami Todra


Procházka soutěskami Todra
Procházka soutěskami Todra


Procházka soutěskami Todra
Procházka soutěskami Todra


Procházka soutěskami Todra
Procházka soutěskami Todra


Procházka soutěskami Todra
Procházka soutěskami Todra


Po návratu jsme si chtěli dát k večeři společně kuskus, protože Lídě ještě nebylo úplně nejlíp, ale vzhledem k dvouhodinové přípravě jsem si dal prvotřídní velký kefta tadžín (s mletým masem) a mátový čaj. Ještě jsme si prošli teď už klidné městečko a po plánování šli na kutě.



<< Zpět na Ait Benhaddou Pokračovat na poušť na Sahaře, Ríssání >>



 


 




Veškerý obsah stránek maroko.efektne.cz je chráněn autorským zákonem a jakékoli kopírování textu nebo obrázků je striktně zakázáno bez předešlé domluvy s autorem.

NAVRCHOLU.cz

Maroko cestopis, dovolená - hlavní stránka

Maroko Turecko