Přímořské město s portugalskou cisternou na vodu
Vstali jsme v 7:30, sbalili se a já vyrazil na nákup snídaně (placka se sýrem, jogurty), vody, sýra a pečiva na cestu, protože nás čekal čtyřhodinový přejezd do Casablanky (zkráceně Casa) a hned přestup na dvouhodinovku do Al Jadidy. Tam budeme muset strávit dvě noci, protože na zpáteční cestě chceme vidět mešitu v Case, ale ta je v pátek zavřená a jinak jsme to vzhledem k autobusům nedokázali přešpekulovat.
V 9:15 tedy vyrážíme z hotelu, bereme si taxi (v Meknésu opět s taxametry, 8 dh) a v 10:15 vyrážíme z nádraží CTM směr Casablanca. Po cestě ještě zastavujeme v Rabatu, kde si všimneme, že řidič přenáší naše zavazadla do jiného autobusu a říká nám něco francouzsky, tak se domýšlíme, že pojedeme jiným busem dál. V Casablance máme půl hodiny na přestup do busu směr Al Jadida (čti al džadýda), kam už jsme si dřív koupili jízdenky. Po dvou hodinách dorážíme v 17h, a protože jsme se na nádraží v Case dozvěděli, že zdejší velká mešita Hassana II má otevřeno i v pátek, tak upravujeme plán a chceme z Al Jadidy pláchnout hned další den ráno.
Protože už je celkem pozdě, tak necháváme batohy v úschovně na autobusáku (chtějí 10 dh za bágl, nenažranci), a chceme to vzít přes informace, kde už mají zavřeno, do Cité Portugaisé - starého opevnění, zbudovaného Portugalci, kde se nachází hlavní předmět našeho zájmu - podzemní cisterna na vodu. Podle fotek jsem očekával cisternu, jako je v Istanbulu, tak jsem byl lehce zklamán, ale zajímavé to bylo (vstup 10 dh). U paní prodávající vstupenky a hlídače jsme si potvrdili, že mešita v Case je oproti dřívějšku opravdu otevřená i v pátek.
U východu se kolem nás prohnal dav Poláků z autobusového zájezdu, tak jsme ho následovali na vyhlídku na hradbách, kde byly krásně vidět vlny na moři - pěkné místo, snad jen kdyby nefoukal vítr, který vháněl písek do očí.
Potom jsme to vzali druhou ulicí k hotelu De la Plage, který jsme si vyhlídli v průvodci a ve kterém zdražili (150 dh a přestože byl hotel prázdný, tak vůbec nechtěl kluk na recepci smlouvat - použil pěkné francouzské sousloví "prix fix" - jako fixní ceny), ale už se nám po tmě nechtělo nic hledat, protože tady prý ubytování není nic moc. Došli jsme tedy na nádraží pro batohy a ubytovali se. Hned jsme však vyrazili utišit hlad - na Place Hassan V. jsme v levé uličce našli rychlé občerstvení s grilovanými kuřaty, které jsme chtěli ochutnat, protože je tady matlají nějakou žlutou marinádou. Dali jsme si tedy na půl salát a čtvrt kuřete, přičemž obojího byla strašná spousta s oblohou a ještě chlebem. Kuře nám přinesli s čočkou a kuřecím vývarem, rýží a hranolky. Ani jsme to nedojedli a to jsme původně přemýšleli o půlce kuřete.
Z restaurace jsme volným krokem došli rušnou večerní ulicí s prodejci všeho možného zase k portugalskému městu, ve kterém se nic nědělo, zato kolem se to jen hemžilo lidmi. Ochutnali jsme ještě 2 malé zákusky, jeden z nich z listového těsta s ořechovo-mandlovou náplní, který byl tak dobrý, že jsem musel přikoupit další tři na následující den. Pak už jsme se po pobřeží kolem pláže vrátili do hotelu.
Veškerý obsah stránek
maroko.efektne.cz je chráněn autorským zákonem a jakékoli kopírování textu nebo obrázků je striktně zakázáno bez předešlé domluvy s autorem.